Edo, Japonsko – 1702
Město bylo zahaleno do tiché mlhy, která se vznášela mezi papírovými lampiony a dřevěnými střechami čajoven. Noční ulice byly prázdné, jen sem tam prošel pozdní opilec nebo samuraj na hlídce. Ulice voněly deštěm, saké a kouřem z uhlíkových lamp. V dálce zazněl tlumený zvuk biwa – melancholická píseň o cti a zradě.
Na střeše jednoho z městských sídel, v stínech pod kachlíkovým hřebenem, se skrýval muž. Ryoji Takeda, bývalý samuraj, nyní asasín, sledoval vchod do bohatého panství klanu Arakawa. Pod jeho pláštěm se skvěla čepel připravená k útoku.
Dnes byl večer, kdy měl začít svou misi – infiltraci jednoho z nejvlivnějších templářských rodů v Japonsku. Klan Arakawa skrýval něco vzácného – artefakt, po kterém asasíni i templáři pátrali po generace. Ryoji byl vybrán, aby se dostal dovnitř jako rónin hledající službu. Nebylo to poprvé, co se vydával za někoho jiného. Tentokrát to ale bylo jiné.
Dům se zalil světlem, když se hlavní brána otevřela. V doprovodu stráží vyšel Sojiro Arakawa, dědic rodu a válečník templářů. Mladý muž s aristokratickými rysy, s klidnou, ale přísnou tváří samuraje. Na sobě měl formální kimono se znakem svého rodu – dvě zkřížené katany v kruhu. Jeho oči, černé jako noční nebe, se na okamžik setkaly s těmi Ryojimi, aniž by si toho byl vědom.
Ryoji ucítil nečekané pnutí v hrudi. Něco na tom muži ho znepokojovalo. Bylo to varování? Nebo něco jiného?
Zavřel oči, zhluboka se nadechl a potlačil nepatrné zaváhání. Toto byla jen další mise. Další muž, kterého bude muset oklamat, zmanipulovat, a pokud to bude nutné – zabít.
O hodinu později vstoupil do panství jako cizinec žádající o práci. A netušil, že jeho osud se právě nevratně změnil.
To vypadá dobře
OdpovědětVymazat