Kapitola 1.
Mladá půvabná elfka se proplétala davem, snažící se zabránit popravě, která se koná o půlnoci na náměstí království Awia. Dostala se až k šibenici, vyskočila přesně načas, když se propadliště otevřelo, tak přeřízla lana. Takže těm, co měli být popraveni nic nestalo. A ona odběhla pryč s jistou, že těm, co měli být popraveni se nic nestane, protože pod propadlištěm bylo pár jejích spojenců.
Království Awia, dříve patřící elfům, teď bylo upíří, bývalo bezpečné, krásné a plné radosti a smíchu. A teď? Nebezpečné, a plné krutosti a smutku.A proč tomu tak je? Důvodem je mladý upíří král, který vládne upířím královstvím Dark, jehož jméno je Arian Sirife. Proč ovládl elfské království a brutálně vyvražďoval elfy? Kvůli území samozřejmě, říká se, ale jen někteří ví že to není jeho hlavní důvod, jeho hlavní cíl je chytit a zničit elfí princeznu. A proto vydal rozkaz, který napsal na pergamen a ten nechal všude rozvěsit.
A na něm se psalo:
„Já Arian Sirife vyhlašuji , že každý elf patřící k rebelům bude zabit. A jestli někdo z vás spatří tuhle elfku
přiveďte mi ji ŽIVOU , dostanete za ní všechno, co si budete přát.
Je to potomek jediný potomek rodu Galanthiel, jmenuje se Alassea Enlya Galanthiel.
Přiveďte ji nezraněnou, jestli ji zkřivíte jenom jediný vlásek čeká vás tvrdý trest."
Vzkaz pro tebe Alasseo: ,,Můžeš to zastavit drahá, stačí jen přijít ke mně a stát se mou otrokyní a těm, co tě ukrývali se nic nestane. To je přece lákavá nabídka ne?
Jinak zabiji všechny na kom ti záleží, musíš pykat za to, však ty víš.“
~Arian Sifire
„Chyťte tu zbouřenkyni," zařval jeden ze stráží, který se jako první vzpamatoval. Ale to už byla elfka z doslechu na to, aby ho slyšela.
„Proč tak spěchá," říkali si občané a s údivem ji pozorovali.
„Dávej pozor!" křikl po ní jeden upír, který se vyválel kvůli její nepozornosti v bahně. Ignorovala ho a znova nabrala ztracenou rychlost a pokračovala v běhu směrem k jejímu koni.
Alassea odbočila do postranní uličky, kde nebylo ani živáčka, s úmyslem si zkrátit cestu horem. Chytla se výčnělků ze zdi a vyhoupla se na horu. A běžela po střeše ke svému koni, jménem Thunder.
„Ještě že mám tu kápy, jinak by to tak lehké nebylo" oddychla si, když vyjížděla z města.
Cválala po louce, pod kterou se nachází několik stop hluboko útočiště rebelů. A dovnitř se vcházelo v lesem, kde byla ukrytá magická brána, kterou projde jen elf
„Co si myslíš, že děláš! "vyjel po ní velitel Ferren, když hřebelcovala koně ve stáji.
„Hřebelcuji Thundra. To nevidíš?" protočila oči.
„Nehraj si se mnou," výhružně zvedl ukazováček a nadzvedl jednou obočí, „mluvím o tom rozruchu ve městě."
„O čem mluvíš," hrála si na nevinnou
„Alasseo!" křikl Ferren.
„Proč se hněváš, to jsem je měla nechat umřít?“ zeptala se.
„Si poslední z královské rodiny, takže moji odpověď znáš a to ani nemluvím o tom, že jsi ohrozila nejen svůj, ale i život tvých přátel!"
„To jsem měla nechat zemřít Tamiru, naší nejlepší léčitelku?! A co se týká Alerika, Tariel a Iris, tak ti do toho šli sami.“
„Ano, měla si ji tam nechat zemřít, tady jde o tebe, jestli sis nevšimla," podal ji ten pergamen, na kterém bylo napsáno to vyhlášení. Ani se na ten pergamen nekoukla a zařvala na něj:„Ty zrůdo je mi z tebe zle!"
Ignoroval to a klidným hlasem jí sdělil:
„Jsem rád, že se tobě a ani nikomu z tvé party nic nestalo. Ale to nic nemění na tom, že jste porušili zákaz vycházení, takže dostanete trest. A teď padej do pokoje."
„Budu si dělat, co se mi zlíbí!"
„Budeš dělat, co řeknu!" rozpřáhl se a jeho dlaň s hlasitým plesknutím narazila do její tváře.
„Změnil ses,“ zašeptala zklamaně a rychlým krokem vydala do svého pokoje, kde křápla dveřmi a svalila se na postel. Nechala slzám volný průchod.
Po chvíli pláče se jí začaly proti její vůli klížit oči a ona se vydala do říše snů, protože byla příliš unavená na to, aby proti tomu vzdorovala.
Myslela si, že bude mít zase noční můru, ale ten sen byl úplný opak noční můry, což bylo zvláštní, protože v tom snu byla osoba, kterou v minulosti milovala nade vše. A která teď terorizuje celý kontinent Derra.
Žádné komentáře:
Okomentovat