Paříž byla ztichlá, její ulice nasáklé napětím. Nicole, alias Luna, a Are, známý jako Geopard, stáli bok po boku, zatímco z temnoty před nimi vystoupila děsivá postava. Byla to bytost ztělesňující zlo, stvoření utkané z rudé a černé energie, jehož oči zářily jako žhnoucí uhlíky.
„Tak co, Luna? Máš nějaký brilantní plán?“ pronesl Are s úšklebkem, zatímco praskl klouby na rukou. „Nebo prostě vyrazíme a dáme tomu, co proto?“
Nicole mu věnovala přísný pohled. „Geoparde, pokud tě někdo rozdrtí během prvních dvou minut, nebudeš moc nápomocný.“ Pak obrátila pozornost zpět k protivníkovi. „Nejdřív musíme zjistit, co to je. Nepodceňuj ho.“
„Pěkné rady,“ odvětil Are s drzým úsměvem, „ale já jsem tu na rychlou akci.“
Než však mohl vyrazit vpřed, okolí se zaplnilo známým zvukem praskání joja a lehkého dopadu. Zpoza rohu vyskočila postava v červeném obleku s černými tečkami. Vedle ní, s ladností kočky, přistála temná silueta v černém, s jiskřivým úsměvem na tváři.
„Vypadá to, že na zábavu jsme přišli právě včas,“ prohlásila Beruška, její hlas byl pevný, ale přátelský. Její jojo se jí houpalo kolem zápěstí, připravené k akci.
„Doufám, že jste si nechali nějakou tu zábavu i pro nás,“ dodal Černý kocour, jeho zlaté oči zářily nadšením. „Mám pocit, že tohle bude velké.“
Luna a Geopard si vyměnili překvapené pohledy. Bylo jasné, že přítomnost těchto dvou zkušených hrdinů mění situaci.
„Beruška, Černý kocour,“ řekla Luna, v jejím hlase zaznívala úleva, ale také respekt. „Vypadá to, že dnes v noci máme společného nepřítele.“
„A zároveň nové spojence,“ odvětila Beruška s úsměvem a podívala se na Lunu a Geoparda. „Rádi vás poznáváme. Ale tenhle nepřítel nevypadá jako nic, co bychom kdy potkali.“
Černý kocour si změřil Geoparda s úšklebkem. „Kdo je tenhle rychlík? Vypadá, že by mohl závodit i s mým stínem.“
„Geopard,“ představil se Are sebevědomě. „Nejrychlejší ochránce v Paříži. A tohle,“ máchl rukou směrem k Luně, „je Luna. Má talent na to, aby všechno působilo děsivě a záhadně.“
„Děsivě a efektivně,“ opravila ho Nicole klidně. „A vy dva jste?“
„Beruška a Černý kocour,“ odpověděla Beruška a přistoupila blíž. „Jsme tady, abychom pomohli. Tenhle nepřítel je silnější, než vypadá.“
Zatímco mluvili, nepřítel se pohnul, jeho energie vířila kolem něj a začala vytvářet podivné stíny, které jako by žily vlastním životem. Bytost pozvedla ruku, a z okolních budov se vynořily temné přízraky.
„No, a je to tady,“ povzdechl si Černý kocour, jeho hůl se prodloužila do bojové pozice. „Náš starý známý chaos.“
Beruška svým jojem udělala ladný pohyb. „Každý zaujměte své pozice. Luna, Geoparde – můžeme vám věřit, že se postaráte o pravé křídlo?“
Nicole přikývla. „Jsme připraveni. Ale buďte opatrní. Nevíme, čeho je tahle bytost schopná.“
Are se usmál a zamířil na místo, které mu bylo přiděleno. „Jdeme na to!“
A tak se čtyři hrdinové, zcela rozdílní, spojili pod jednou vlajkou, aby čelili zlu, které ohrožovalo jejich město. Každý z nich byl jiný – Luna se svou tichou elegancí, Geopard s nekonečnou energií, Beruška s taktickou myslí a Černý kocour s drzým šarmem – ale společně tvořili tým, který mohl čelit čemukoliv.
V tu chvíli se ozval první útok nepřítele, a boj začal. Paříž měla čtyři nové ochránce, a město se ponořilo do víru akce, která rozhodne o osudu noci.
Boj byl tvrdý, ale nakonec ho zahnali na útěk. „Srabe,” zařval za ním Geparď a Kocoru se ušklíbl. Zatímco Beruška s Lunou zakroutily hlavou.
Žádné komentáře:
Okomentovat