Cassiel konečně získal zakázanou knihu a začal se připravovat na nadcházející rituál, který měl být klíčem k jeho osvobození od moci vlastní rodiny.
V jeho srdci planul vztek a nenávist, zejména vůči otci. Toužil po chvíli, kdy se nejen fyzicky, ale i duševně vymaní z jejich spárů.
Náhle se otevřou dveře.
Cassiel zrovna stál u oltáře, připravuje starobylé symboly a přísady potřebné k rituálu. Reiji vstoupí do místnosti a jeho přítomnost naplní vzduch napětím.
„Tohle je šílenství,“ prohlásí Reiji. „Jestli ten rituál selže, nepřijdeš jen o schopnosti. Může tě to zabít.“
Cassiel zvedne hlavu, jeho pohled je pevný, ale v očích se zračí úzkost. „Nemáš ponětí, co to znamená být připoutaný k něčemu, co nenávidíš. Tohle je moje jediná šance na svobodu.“
Reiji sevře ruce v pěst. „Existují jiné způsoby. Musí existovat. Nepotřebuješ riskovat svůj život.“
„A co mám dělat? Čekat, až mě najdou a vrátí zpátky jako poslušného psa? Už mě nebaví utíkat, Reiji. Ať to stojí, co to stojí, já to udělám.“
Reiji se odmlčí, jeho pohled změkne. „A co když to nedokážeš? Co když tě ztratím?“
Cassiel se na něj podívá překvapeně, jeho vzdorovitá maska se na okamžik zhroutí. „Proč by ti na tom záleželo?“
Reiji skloní pohled. „Protože jsi pro mě důležitý víc, než bych si chtěl přiznat.“
Cassiel zahájil rituál s Reijim po boku, přestože Reiji stále nesouhlasí. Cassiel se řízne do ruky, aby probudil krevní magii. Přes kterou může zničit pouto, které ho svazuje.
Proces začíná, je extrémně bolestivý.
Cassiel klečí uprostřed kruhu z run, jeho krev prosakuje na zem. Symboly kolem něj září rudým světlem, zatímco magická energie se víří kolem něj jako bouře.
Reiji stojí na okraji kruhu, jeho pohled je napjatý. „Cassieli, zastav to! Překročil jsi hranici!“
Cassiel zvedne hlavu, jeho hlas je slabý, ale rozhodný. „Nemůžu… přestat. Musím to dokončit.“
Runy se rozjasní, světlo oslepí celou místnost, zatímco Cassiel křičí bolestí. Reiji, poháněný zoufalstvím, prolomí bariéru magického kruhu a přistoupí k němu, aby ho podržel.
Ale bohužel rituál vyžaduje větší oběť. Než Cassiel očekával. Cassiel umírá. Ale Reiji se rozhodl dát část své vlastní krve, aby svého praštěného rebela zachránil.
Cassiel padá k zemi, jeho dech je slabý. Reiji vezme dýku a bez váhání si řízne do zápěstí. Krev kape na runy, které začnou zářit jasněji.
„Reiji… co to děláš?“ zašeptal Cassiel, jeho hlas plný úžasu i hrůzy.
„Zachraňuju tě, ty hloupý rebele,“ odpověděl Reiji chladně, ale v jeho hlase je nepatrný náznak emocí.
Magie exploduje a rituál je dokončen. Cassiel se zhroutil v Reijiho náruči, zatímco kouzlo vyprchá.
Tento akt tyto dva upíří muže propojil mystickým poutem.
Cassiel se probouzí v Reijiho pokoji, jeho tělo stále slabé. Reiji sedí vedle něj a sleduje ho s neobvyklou jemností.
„Měl jsi to nechat být,“ zamumlá Cassiel. „Neměl jsi riskovat kvůli mně.“
Reiji se na něj podívá a jemně přejede rukou po jeho vlasech. „A nechat tě zemřít? To bych nikdy nedovolil.“
Cassiel se na něj unaveně usměje. „Možná nejsi tak necitelný, jak se snažíš vypadat.“
Reiji skloní hlavu, jeho pohled je měkký. „Možná. Ale na tom teď nezáleží. Odpočívej, Cassieli. Jsi volný.“
Žádné komentáře:
Okomentovat