Kapitola 1 Ztracená Lyra a Lykaios
První cesta, kterou syn Apollóna Eryon podniká, je že hledá ztracenou lyru, co ztratil jeho otec. Na prosbu jeho Můz.
Vkročil do posvátného hájku, kde by lyra mohla býti. „Už ani krok!” mířil na něj lučištník. Eryon zvedl ruce nad hlavu. „Nestřílej, nemám v plánu nikomu ublížit.” řekl klidně.
„Nevypadáš na to,” sklonil luk mladík.„Co tu chceš?”
„Hledám Lyru svého otce.” odpověděl Eryon.
„Takže výprava, kvůli slávě viď. O to většinou vám polobohům jde.” Protočil Eryon očima.Je zbytečně hrubý a cynický.
„Většinou ano, ale Tohle je jiný případ. Podali mě totiž Apollónovi múzy a já chci ukázat otci, že jsem ho hoden.”
Mladík přimhouřil oči. „Říkáš pravdu. No dobrá pomůžu ti.”
Eryon se na něj zářivě usmál. „Děkuji.”
Mladík to přešel a napřáhl k němu ruku. Eryon stiskl jeho předloktí. A potřásli si rukama. „Jsem Lykaios, Strážce divočiny.”
„Jsem Eryon, syn Apollóna.” pustili se.
„Ty nejsi polobůh viď?” zeptal se zvědavě. Když delší dobu šli. „Ne, byla mi darována nesmrtelnost.” odpověděl a hodil po něm pohled o tomhle se s tebou bavit nebudu.
Tak to vypadá zajímavě
OdpovědětVymazat