Tobiáš, lehce cynický, romanticky zklamaný mladík, se na Silvestra chystá zůstat doma s pizzou, pyžamem a smutnými romantickými filmy. Láska je přece jen reklamní trik, ne?
Jenže jeho nejlepší kamarádka Lola ho donutí jít na novoroční párty – „Jestli tam nikoho nepotkáš, příští rok ti koupím roční zásobu zmrzliny.“
Na party je dress code Božský Pantheon. Tobiáš si na poslední chvíli půjčil křídla a luk – hraje Amorka.
Tobiáš dorazil s kamarádkou Lilou na party, Lila byla v kostýmu Afrodity. Lila se od něj odpojila, když ji vyzval k tanci Apollón. Tobiáš si stoupl k jednomu stolu v rohu místnosti s drinkem a pozoroval okolí.
Všichni tančili, pili a házeli konfety.
Když si Tobiáš všiml charismatického kluka u baru, v obleku Dionýsa. Vydal se za ním.
„Ahoj,” oslovil ho plaše.
„A hele Amorek, bůžek lásky.” usmál se na něj.
Dali se do řeči. Představili se. Druhý kluk se jmenuje Alex. Vtipkovali, laškovali a hádali se o smyslu láky, Alex tvrdil že láska je chaos a Tobiáš, že je to jen náhoda.
Deset vteřin do půlnoci. Tobiáš už se chystá odplížit, když ho Alex chytí za ruku: „Co říkáš, Amorku? Dáš mi polibek pro štěstí, nebo zklameš celý Olympus?“
A tak se políbí. Nečekaně něžně. Oheň a jiskry a ohňostroj, nejen za oknem.
Po půlnoci Tobiáš Alexe ztratí v davu. Není na sociálních sítích, nikdo ho nezná. Jen zbyla lahev vína s vzkazem:
„Pokud tohle není náhoda… příští Silvestr. Stejné místo. Tentokrát jako sám za sebe.“
O rok později – bez kostýmu:
Tobiáš se vrací. Bez křídel. Bez očekávání. A u baru znovu stojí Alex – taky bez převleku. Jen úsměv, trochu nejistý.
„Láska je možná chaos,“ řekne Tobiáš. „Ale tohle… tohle bych si klidně zopakoval každého Silvestra.“
A tentokrát ho políbí první.
Žádné komentáře:
Okomentovat