Bylo jedno království jménem Zafírie a v něm žila princezna Elanorora, která byla známá jako Marnivá princezna. Protože byla velice krásna, její vlasy se třpytily jako zlato na slunci a její oči jako studánky křišťálové vody. A nejhorší na tom je že to věděla a dávala najevo. Každý její pohyb vyzařoval pýchu.
Každé ráno trávila hodiny před zrcadlem, vybírala si ty nejdražší šaty a přijímala obdivné pohledy svých dvořanů
Jednoho dne do království přišla stařena, která žádala o trochu jídla a vody. Eleonora jí však s opovržením odmítla pomoci a vysmála se jejímu vzhledu. Netušila, že stařena byla ve skutečnosti mocná čarodějnice. Ta se rozhněvala a uvrhla na princeznu kletbu: „Když tak pohrdáš těmi, kdo nemají krásu, zbavím tě jí!“
Druhého dne se Eleonora probudila a zjistila, že její vlasy jsou mastné a slepené, pleť posetá skvrnami a oči zakalené. Zděšeně se podívala do zrcadla – její krása byla pryč! Zoufalá běžela za svými služebnými, ale ty se jí znechuceně otočily zády. Lidé v paláci ji nepoznávali a brzy ji vyhnali, protože se nechtěli dívat na její „ošklivost“.
Eleonora se ocitla sama a bez domova. Poprvé v životě musela prosit o pomoc, ale nikdo ji nepoznával ani nelitoval. Nakonec našla útočiště v malé vesnici, kde ji přijala stará léčitelka. Ta jí nabídla jídlo a práci výměnou za pomoc s bylinkami. Princezna se musela naučit tvrdé práci – sbírala léčivé rostliny, vařila lektvary a pečovala o nemocné. Nejprve se jí to hnusilo, ale časem si uvědomila, že lidé ji začali mít rádi ne kvůli jejímu vzhledu, ale kvůli tomu, co dělala.
Po několika měsících začala Eleonora cítit něco, co nikdy předtím – radost z pomoci druhým. Když jednoho dne ošetřila nemocné dítě a jeho matka jí děkovala se slzami v očích, pochopila, že skutečná krása nespočívá v dokonalé tváři, ale v laskavosti.
V tu chvíli čarodějnice, která ji celou dobu sledovala, zrušila kletbu. Eleonora se znovu podívala do vody a uviděla svůj starý odraz – ale tentokrát si uvědomila, že už na tom nezáleží. Vrátila se do království, ale nebyla už tou povrchní princeznou – stala se laskavou vládkyní, která své lidi chránila a podporovala.
A od té doby se o ní neříkalo, že je jen krásná, ale že je i moudrá a spravedlivá.
Žádné komentáře:
Okomentovat